|
|
Vliv délky světelného dne na příjem krmiva a růst síha peledě (Coregonus peled) v intenzivním chovu
KOS, Martin
Byl testován vliv délky světelného dne na a růst juvenilních jedinců síha peledě (Coregonus peled) v intenzivním chovu. Ryby o průměrné hmotnosti 1,82 +- 0,48 g a průměrné celkové délce těla 65 +- 7 mm byly rozděleny do 4 skupin podle fotoperiody (poměr světlo k tmě 12k12, 16k8, 20k4 a 24k0). Celkové délka experimentu byla 63 dní. Každých 21 dní bylo prováděno kontrolní přelovení. Individuální průměrná hmotnost na konci pokusu dosáhla 15 +- 4,9 g (12k12), 15,6 +- 4,5 g (16k8), 16,7 +- 4,5 g (20k4) a 16,8 +- 5 g (24k0). Nejvyšší celková délka těla byla shodně zaznamenána u skupin 20k4 a 24k0 (127 +- 11 mm) a nejnižší u skupiny 16k8 (114 +- 11 mm). Nejvyšší koeficient kondice byl zaznamenán u skupiny 16k8, nejnižší u skupiny 20k4. Specifická rychlost růstu za dobu pokusu činila 3,33 %xden-1 (12k12), 3,28 %xden-1 (16k8), 3,49 %xden-1 (20k4) a 3,43 %x den-1 24k0). Nejvyššího konečného přežití (95,8 +- 1,4 %) během celého období experimentu dosáhla skupina 12k12. Naopak nejnižší přežití 90,0 +- 4,6 % vykázala skupina 16k8. Rozdíly v přežití ryb však nebyly signifikantní.
|
|
|
Vliv teploty vody na úspěšnost intenzivního chovu mníka jednovousého (Lota lota L.)
CHOTĚBORSKÝ, Michal
Cílem této práce bylo realizovat v ČR první intenzivní odchov juvenilních ryb mníka jednovousého (TL = 165,79 +- 18,87, W = 32,91 +- 10,27 g) v recirkulačním akvakulturním systému (RAS) při různých teplotách vody. Celkem bylo využito 9 nádrží v rámci třech samostatných RAS systémů. Po dobu 12 týdnů bylo v 3 týdenních intervalech zaznamenáváno přežití (S), specifická rychlost růstu (SGR), konverze krmiva (FCR) a kondiční stav ryb (FC). Nejlepších hodnot přežití (98 +- 0,4 %) bylo dosaženo u mníků chovaných při teplotě vody 15 °C. Přežití u skupiny ryb chovaných při teplotě vody 18 °C se od skupiny ryb chované při teplotě 15 °C a 21 °C statisticky nelišilo. Hodnota SGR u ryb chovaných při teplotě vody 15 °C činila (0,7 +- 0,09 %.d-1), při teplotě 18 °C byla hodnota SGR (0,45 +- 0,1 %.d-1) a u ryb chovaných při teplotě vody 21 °C SGR dosahovalo hodnoty 0,33 +- 0,04 %.d-1. Nejlepších hodnot FCR (1,27 +- 0,35) bylo dosaženo taktéž u skupiny ryb chovaných při teplotě 15 °C. U mníků chovaných při teplotě vody 21 °C činila hodnota FCR 2,78 +- 1,17. Na základě těchto výsledků můžeme konstatovat, že nejvhodnější teplota vody pro chov juvenilního mníka byla 15 °C.
|
|
|
Vliv teploty na příjem krmiva a růst síha peleďe (Coregonus peled) v intenzivním chovu.
VÁLEK, Pavel
Vliv teploty vody v rozmezí od 13 do 25 °C byl testován ve dvou experimentech a na dvou věkových kategoriích ryb (věk 74 a 230 dní po vykulení). U mladších ryb (počáteční hmotnost 0,60 +- 0,04 g) vykazovaly signifikantně rychlejší růst ryby chované při teplotě 19 - 22 °C. Průměrná individuální hmotnost na konci experimentu byla 5,19 +- 1,59 g (13 °C), 8,16 +- 2,08 g (16 °C), 9,78 +- 2,50 g (19 °C), 9,06 +- 2,75 g (22 °C) a 4,70 +- 2,13 g (25 °C). Ryby chované při nejvyšší teplotě 25 °C vykázaly signifikantně nižší přežití (29,60 +- 6,3 %) v porovnání s ostatními skupinami. Signifikantně vyšší míra heterogenity obsádek byla pozorována u ryb chovaných při 25°C (CV 50,1 +- 5,1 %) v porovnání s ostatními skupinami. V druhém experimentu u starších ryb (počáteční hmotnost 13,7 +- 2,9 g) vykazovaly nejlepší růst ryby chované v rozmezí teplot 16 - 22 °C. Průměrná individuální hmotnost na konci experimentu byla 25,2 +- 6,8 g (13 °C), 30,3 +- 7,1 g (16 °C), 29,7 +- 8,0 g (19 °C), 30,3 +- 8,8 g (22 °C) a 23,9 +- 5,5 g (25 °C). Ryby chované při teplotách 22 a 25 °C měly signifikantně nižší přežití (70,8 +- 18,8 a 40,8 +- 6,3 % respektive) v porovnání s ostatními skupinami.
|
|
|
Adaptace intenzivně chovaných juvenilních ryb candáta obecného (\kur{Sander lucioperca}) na rybniční podmínky chovu
CHOTĚBORSKÝ, Michal
Cílem této práce bylo vyhodnocení adaptability uměle odchovaných juvenilních ryb candáta obecného z recirkulačního systému, které byly vysazeny do experimentálních rybníků. V rámci zjišťování adaptability bylo po určitém období od vysazení ryb stanoveno přežití vysazených ryb a jejich růst za určité období. Dále byla po několika měsíčním odchovu candátů v experimentálních rybnících vyhodnocena zpětná adaptabilita těchto ryb z rybníků zpět do recirkulačního systému, kde byli candáti znovu adaptováni na kontrolované podmínky chovu a umělé krmivo. Opětovně byla vyhodnocena míra přežití a růst adaptovaných ryb.
|
host ::
RSS.